Může být společnost neplatná

Jistě si při pročítání těchto webových stránek kladete alespoň jednu z těchto otázek:

• Proč si vůbec lidé pořizují ready-made společnosti?
• Hrozí nějaké riziko, když by si chtěli společnost založit a nechat zapsat sami?
• Je to opravdu tak složitý úkol, který zvládne pouze studovaný právník anebo v tom žádný háček není a je to úkol hodný i laika?

              Pokud vás zajímají odpovědi na uvedené otázky, věnujte pár chvil přečtení následujících řádků, ušetří vám plno námahy a především peněz.

                Obecně lze sice říci, že žádný háček v tom není a zvládne to i laik. Je zde však několik výrazných ALE,  které vás při špatném postupu mohou stát i desetitisíce, nemluvě o ztraceném čase. První motivací našich zákazníků je naprostý servis, který zaručí, že se vůbec o nic nemusíte starat. Vše zařídíme za vás – založíme, převedeme, připravíme smlouvy, přihlásíme u různých státních institucí a mnoho dalšího. Veškeré starosti leží na našich bedrech a za každou případnou chybu ručíme! Ušetříte čas, námahu, starosti a v konečném součtu i peníze. 

                Náplní tohoto článku je však to, jaká rizika může skrývat taková zdánlivě banální věc, jako je chybný návrh na zápis do obchodního rejstříku ( návrh na zápis do obchodního rejstříku se podává v předem připraveném formuláři, který je k dispozici buďto zdarma v tištěné formě na kterémkoli rejstříkovém soudu v České republice případně ke stažení zde). Třeba právě návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku je jedna z věcí, za jejíž správnost v našem případě ručíme!

                 Z hlediska legislativního je nejdůležitější znalost §68a Obchodního zákoníku 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Obchodní zákoník", úryvek viz níže), který přímo upravuje případy neplatnosti společnosti. Je důležité uvést, že nejde o neplatnost pouze zakladatelského dokumentu, ale celé společnosti jako instituce a je tedy důležité připomenout, že skutečnost, že je společnost zapsána do obchodního rejstříku zdaleka nepotvrzuje to, že byl návrh podán správně a že je společnost platná! Proto je tedy se třeba mít na pozoru. Právě tato případná neplatnost může totiž způsobit mnoho problémů!

                Soud tedy sice společnost zapíše, ale ta může být vzápětí prohlášena za neplatnou a musí následně nuceně vstoupit do likvidace, kde vypořádá své majetkové poměry dle § 70 a násl. Obchodního zákoníku. Do likvidace vstupuje společnost okamžikem právní moci rozhodnutí soudu o zrušení, což již napovídá, že se společnost prohlašuje za neplatnou pouze soudním rozhodnutím, což ale může soud učinit jak na návrh, tak i bez něj, tedy z úřední povinnosti (ex officio). Důvody neplatnosti jsou v §68a přímo vyčteny (je to kompletní výčet, viz níže). 

Je třeba dbát na to, že 

1. musí být pořízen zakladatelský dokument. Zakladatelský dokument je souhrný název pro  podkategorie dokumentů, kterými se vytváří (zakládá) společnost. Společnost mající 2 a více společníků (obligatorně jsou to třeba veřejná obchodní společnost či komanditní společnost, mohou to ale být i společnost s ručením omezeným či akciová společnost) je zakládána vždy společenskou smlouvou, kterou mezi sebou uzavírají společníci. Z logiky věci tedy vyplývá, že pokud je zakladatelem jedna osoba, nemůže uzavřít konsensus (smlouvu). A tak zakládá společnost zakladatelskou listinou. Té je povinně předepsána forma úředního, tedy notářského či exekutorského, zápisu. Jde tedy pouze o terminologické rozdíly, žádný faktický. Pro úplnost je však nutné dodat, že u akciové společnosti je společenská smlouva tvořena zakladatelskou smlouvou a stanovami jako přílohou.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        
2. zakladatelský dokument musí mít zákonem předepsanou formu.                                                                                                                                                                                                                             
3. zakladatelský dokument musí vždy obsahovat údaje o firmě společnosti (názvu, pod kterým má být spol. zapsána) a zamýšlený předmět činnosti (alespoň jeden. Tímto oborem se dokonce nikdy ani nemusí fakticky zabývat. Důležité je však, že každý obor, který má být zapsán do živnostenského rejstříku, musí v zakladatelském dokumentu být obsažen, a to již od začátku či později dopsán.)                                                                                                                                                                                                                                                                                  
4. pokud to předepisuje u té které dané právní formy zákon, tak musí být uveden i údaj o vkladech společníků či o základním kapitálu (např. ve společenské smlouvě společnosti ABZ s.r.o. musí být uvedeno, že základní kapitál činí 200 000 Kč, viz níže §59 odst. 3 Obchodního zákoníku)                                                                                                                                                                                                                            
5. musí být dodrženy předpisy o minimálním splacení vkladu (např. pokud má společnost s ručením omezeným pouze jednoho společníka, tak je potřeba, aby celý základní kapitál byl splacen v plné výši ještě před vznikem společnosti, tj. před zápisem do obchodního rejstříku, viz.níže §111 odst. 2 Obchodního zákoníku )                                                                                                                                                                                                                                              
6. skutečný předmět podnikání nebo činnosti nesmí být odporující veřejnému pořádku či dokonce nesmí být zakázaný.                                                                                                                                                                                                                                                                                          
7. alespoň jeden zakládající společník musí být způsobilý k právním úkonům.                                                                                                                                                                                                                                 
8. společnost musí být založena nejméně dvěma společníky, pokud zákon neupraví jinak. (Např. společnost s ručením omezeným může být dle §105 odst. 2 Obchodního zákoníku (viz níže) založena pouze jednou fyzickou osobou, naproti tomu toto neplatí třeba u akciové společnosti, tam jedna fyzická osoba nestačí.)

               Důležité je poznamenat, že neplatnost společnosti nijak nezbavuje společníky povinnosti složit základní kapitál k uspokojení případných věřitelů. Také to nezneplatňuje vztahy, do kterých společnost vstoupila. Jak již bylo zmíněno, společnost může být zrušena jako neplatná až po tom co vznikla. Nenechte se tedy zmást tím, že vám soud společnost bez problému zapsal a že vám tedy pominulo veškeré riziko. Založení společnosti opravdu není jednoduchá věc a i zde se tedy vyplatí vyhledat odborníky na slovo vzaté.

Související legislativa:

§59

(3) Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, nestanoví-li tento zákon jinak. Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Návrh na jmenování znalce nebo znalců podává zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost (dále jen "navrhovatel"). Účastníky řízení jsou navrhovatel a znalec a místně příslušným soudem je obecný soud navrhovatele. Soud není vázán návrhem osoby znalce. Soud odvolá na návrh společnosti jmenovaného znalce, pokud porušuje závažným způsobem své povinnosti. O návrhu na určení nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu. Odměnu za zpracování posudku znalce hradí společnost a stanoví se dohodou. Nevznikne-li společnost, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. Jestliže se strany na výši odměny nedohodnou, určí ji na návrh kteréhokoliv účastníka soud, který znalce jmenoval.
 

§ 68a Neplatnost společnosti

(1) Po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí, jímž se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku, a nelze se domáhat určení, že společnost nevznikla.

(2) Neplatnost společnosti může prohlásit jenom soud, a to i bez návrhu, jestliže

a) nebyla uzavřena společenská nebo zakladatelská smlouva nebo nebyla pořízena zakladatelská listina nebo nebyla dodržena jejich předepsaná forma,

b) předmět podnikání (činnosti) je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku,

c) ve společenské nebo zakladatelské smlouvě, zakladatelské listině nebo ve stanovách chybí údaj o firmě společnosti nebo o vkladech společníků nebo o výši základního kapitálu, jestliže zákon takový údaj předepisuje, nebo o předmětu podnikání (činnosti),

d) nebyla dodržena ustanovení o minimálním splacení vkladů,

e) všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilí k právním úkonům,

f) v rozporu se zákonem je počet zakladatelů nižší než dva.

(3) Ke dni právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti vstupuje společnost do likvidace.

(4) Právní vztahy, do nichž neplatná společnost vstoupila, nejsou neplatností společnosti dotčeny. Povinnost společníků splatit

nesplacené vklady trvá, pokud to vyžaduje zájem věřitelů na splnění závazků neplatné společnosti.

 §70 Likvidace společnosti

(1) Je-li společnost zrušena s likvidací nebo zbude-li po zrušení společnosti z důvodů uvedených v § 68 odst. 3 písm. f) majetek, provede se likvidace podle tohoto zákona, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiný způsob vypořádání jejího jmění.

(2) Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena, pokud zákon nestanoví jinak. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá firma společnosti s dovětkem "v likvidaci".

(3) Jmenováním likvidátora na něj přechází v rámci § 72 působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Je-li jmenováno více likvidátorů a z jmenování nevyplývá nic jiného, má tuto působnost každý likvidátor.

§ 105

(2) Společnost s ručením omezeným může být založena jednou osobou. Společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným.

§ 111

(2) Je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsána do obchodního rejstříku, jen když je v plné výši splacen její základní kapitál.